Když mi bylo okolo dvanácti, dost jsem toužil po jednom dobrodružství: jet sám do města. Jenže město jako takové představovalo neujasněnou nekonečnost a já se upínal k tomu, co jsem znal. Byl jsem jako moje kočka Mikeša – ona chce ven, ale jen okolo domu, na kraj zahrady a zase zpátky. Dál ne. A já považoval za vrchol svobody jet sám do Prioru, který jsem znal ze společných nákupů s rodiči. Pamatoval jsem si, že otec v něm jednou koupil kazetu Olympic – Kanagom. Je to hrozné album, ale jeli jsme ho v autě do zblbnutí a dost jsem se na to fixoval. Petr Janda zpíval o tom, jak ho otravuje jedna holka. Pro kluka těsně před pubertou jsou holky tak fascinující tajemství, že ho to vytrhává z koncetrace, děsí, přitahuje, ale nikdy neotravuje.

Takže jsem si pamatoval, že v Prioru je obchod s hudbou. A tudíž, že přijedu tramvají, frajersky se vydám do obchodu a něco si koupím. Měli tam tehdy dvojalbum Olympicu, stálo víc než normální deska a já na to neměl. Ale chodil jsem tam a zpět, prohlížel si vystavená elpíčka jako vzácné relikvie. V bedýnce měli alba kapely Queen. Nábožně jsem je jedno po druhém okukoval, až jsem narazil na kapelu s nápisem Queensrÿche a zase se vrátil na začátek a začal znova. Když jsem si spočítal, že nemám ani na jeden nosič, vyšel jsem ven a uviděl něco, co bylo možné jen v letech zmatků, těsně po revoluci. U stolku stáli chlápci a prodávali kazety, na kterých byly natočené písničky z rádia. Mixtapes by se řeklo. To stálo asi pětinu toho, co originálka, a já si jednu koupil. Vlastně to nebylo nic moc, ale chtěl jsem si něco odnést.

Ale to nebylo všechno. O kus dál stál stánek s hamburgerem. Nic takového jsem nikdy nejedl. Amerika jako kdyby přiletěla až k nám a složila křídla rovnou před moje nohy. Pořídil jsem za zbytek kapesného burger a zjistil, že to je vlastně lančmít s kečupem v housce. Jel jsem domů a tam dostal příšernou sračku. Ten burger nebyl nejspíš ve formě. Vyčerpaně jsem si lehl do pokojíčku a pustil kazetu. Pamatuju si, že tam byla píseň I´ve been thinking about you od Londonbeat. A že do pokoje svítilo slunce. Jako teď, když to píšu. Jako teď, když dělníci bourají Prior, co si vzal ochodní řetězec a vyženil jméno Tesco. Je to škoda, protože ještě pár desítek let a byl by architektonicky tak vyjímečný, že by se stal exkluzivní památkou. Byl by zase sexy. Ale víte, co se říká – pouze v místech, co už neexistují, pouze v těch se můžeme nerušeně procházet v našich snech. Kde vlastně mohla být máma, když jsme s tátou čekali a z nudy koupili kazetu Kanagom? Uměl bych z ní vyjmenovat aspoň pět skladeb? A jaký písničky mohly na té kazetě, co jsem si koupil já? A co sakra znamená Queensrÿche?